Naše Elena – jeden malý příběh z Ukrajiny

Každý den znepokojeni sledujeme dění na Ukrajině. Lze si jen těžko představit, jaké to je být na jejich místě. Mnoho z nás má na Ukrajině přátelé a známé, které se snažíme nějakou formou podpořit. Z Ukrajiny osobně známe paní Elenu, filoložka, která nám tlumočila při naší návštěvě Kyjeva v roce 2019. Velice usměvavá a milá dáma.

O tři roky později si s ní nepíšeme o tom, jakou památku máme v Kyjevě navštívit, ale o tom, co potřebuje k tomu, aby přežila ve válkou zasažené zemi. Přicházejí nám od ní pravidelné SMS zprávy s popisem, co se děje a kde se nachází: „jsem už mimo Kyjev… asi 30 km. Stihla jsem vyzvednout maminku, manžela a psa. Po našem odchodu zničili Irpenský most. První dny bylo víceméně ticho, dnes všude kolem slyšíme výbuchy, takže máme trochu velký strach. Ale na rozdíl od mých kolegů, já si mohu dovolit vypít kávu, sníst něco málo k jídlu a spát v posteli. Jediný problém je zatím to jídlo, to nemáme.“

Elena se ocitla ve vesnici vzdálené několik desítek kilometrů od Kyjeva, odříznutá od světa, protože cesty jsou rozbité, mnohdy rozbombardované, a je velmi obtížné se do vesnice dostat. Spolu s ní se zde nacházejí ženy a staří lidé, muži odešli bránit vlast. Prostřednictvím zpráv, které nám posílá, jsme si udělali malý obrázek o tom, co ona a další lidé v její vesnici potřebují.

Dochází jim jídlo. My na katedře přemýšlíme, jak konkrétně pomoci. „Mně jako všem ve vesnici chybí konzervy, různé kaše pro děti, suché mléko, těstoviny, mouka, cukr, sůl…“ Paní Elena nás spojila s pánem z Prahy, který se k nim chystá osobně odvézt základní potraviny a další, zejména zdravotnický materiál. „Dostane se k nám, pan O. je člověk, který dostojí svým slovům.“

Proto neváháme a začínáme organizovat pomoc. Členové katedry se ve středu pozdě večer online scházejí a radí se o společném postupu. Katedra se připojila ke sbírce Srdce pro Ukrajinu. Rádi bychom tak, alespoň symbolicky, vyjádřili solidaritu a podporu ukrajinskému lidu zasaženému válečným konfliktem. Během čtvrtka a pátku připravujeme několik krabic se základními potravinami a léky, které v pondělí 7. března 2022 předáme humanitární organizaci, aby je předala s logem KAMV – kde je symbolem sova, moudrá a pokorná, oděná do barev modré a žluté – lidem v zapadlé vísce obklopené zlem a utrpením války.

Jára Veteška Eleně posílá zprávu: „Prosím, vydržte! V myšlenkách jsme stále s vámi. Pomoc pro vás připravujeme…“ Odpověď je rychlá: „Vydržíme, jsme Ukrajinci… Moc děkuji všem Čechům za jejich podporu, za pochopení, za jejich dobré srdce,“ píše Elena svoji noční zprávu, toho dne poslední.